Co ?e?tí ?idi?i neumí

Pár kilometrů už jsem v životě najel a viděl spoustu dopravních přestupků a prasáren, ale zde bych se chtěl věnovat spíše obecným nedostatkům českých řidičů.

Odbočení vlevo - je to neuvěřitelné, ale značná část řidičů doleva odbočovat neumí. Na křižovatce se má řidič postavit co nejvíce vlevo ve svém pruhu, ale kola má mít rovně, dokud mu není umožněno odbočit. Pokud máte kola natočená vlevo nebo dokonce stojíte šikmo a nějaký trouba to do vás zezadu bouchne, strčí vás do protisměru, kde vás třeba sestřelí protijedoucí Tatra. Úplně vlevo se má řidič postavit proto, aby umožnil za sebou jedoucím autům projet, zatímco on čeká na odbočení. A to nejdůležitější - při samotném odbočování si řidič nemůže zkracovat cestu protisměrem, zejména pokud do zatáčky dobře nevidí. Na obrázku červená čára ukazuje špatné odbočení (s nabouráním červeného auta) a zelená správné odbočení.

Zatáčka vlevo - zde je obdobný problém s "řezáním" zatáčky. Pokud řidič do zatáčky vidí a nejede nic v protisměru, může si zatáčku střihnout dle libosti. Pokud ale do zatáčky nevidí nebo jede v protisměru auto, měl by jet striktně ve svém pruhu a nevjíždět do protisměru. Bohužel, toto se dle mé zkušenosti stává spíše mužům než ženám, možná mají pocit, že jsou větší závodníci, ale trošku se přeceňují.

Jízda v levém pruhu - tento fenomén se k nám dostal možná z Německa, kde je ale situace maličko jiná. Každopádně se mi poslední dobou častěji než dříve stává, že nějaké auto jede třeba po tříproudé silnici v levém pruhu a odmítá ho opustit. Jemné ani následné drsnější blikání nic neřeší, možná má řidič pocit, že jede-li přesně maximální rychlostí, nemá nikdo právo ho předjet. A možná by měl i pravdu, ale i tak nedodržuje pravidla silničního provozu, která říkají, že levý pruh se používá pouze k předjíždění.

Zpětná zrcátka - vážně to nechápu, ale jsou řidiči, kteří je nepoužívají. Schválně až někdy uvíznete v zácpě se podívejte, zda vidíte oči řidiče auta před vámi ve jeho zpětném zrcátku. A možná budete překvapeni jako já, že místo očí uvidíte pusu, čelo nebo oči sličné spolujezdkyně. O bočních zrcátkách pak ani nemluvě. Jak takový řidič sleduje provoz za sebou je mi záhadou - možná viz předchozí odstavec.

Louda na křižovatce - určitě už se vám stalo, že na světlech naskočila zelená a ten před vámi se nemá k rozjezdu. Když už se konečně rozjede, vyjde to přesně tak, že on projede žlutou, ale vy za ním už to nestihnete. Takoví řidiči by také zasloužili rákoskou přes prsty, protože zbytečně zdržují provoz a generují stres. Podle pravidel silničního provozu pak můžeme říct, že se nedostatečně věnují řízení a brání plynulosti dopravy.

Chodci na přechodu - snad všichni ví, že chodci mají na přechodu přednost. Spousta řidičů na to stále ještě kašle (i když v jiných státech EU je to ještě mnohem horší), ale správně by se měli chovat i chodci. Měli by přecházet dostatečně rozhodně (prosím nezaměňovat se skákáním pod kola) a neměli by stát, když nejbližší auto je 100m daleko. Navíc pokud je uprostřed silnice betonová ochrana chodců, nemají už vůbec žádnou výmluvu, proč zdržují provoz.

Uhýbání na dálnici - pokud se řidič snaží chovat slušně, může (ale nemusí) uhnout do levého pruhu, pokud na dálnici najíždí jiné vozidlo. Ale než tak udělá měl by si být jistý, že neohrozí ani neomezí auta, která ho předjíždí. A v tom je právě ten problém. V Německu toto řeší plnou čarou, u nás se spoléhá na inteligenci řidičů. Ta je často nevalná, a tak se vám při předjížění kamionu může stát, že najednou uhne do vašeho pruhu, protože uhýbá jinému kamionu. A to už se slušností nemá pranic společného.

Box - ano, čtete správně. Specialita českých silnic, která snad nemá obdoby. Už jsem několikrát slyšel o případech, kdy auto zatarasilo celou silnici (jednou dokonce dálnici), aby řidič mohl vystoupit a dát přes držku jinému řidiči. Minulý týden se to dokonce stalo mě - zezadu se na mě lepil nějaký magor tak, že jsem viděl ve zpětném zrcátku šroubky na jeho stěračích. Když se za mě přiřítil, už jsem několik metrů brzdil, protože jsem dojížděl na červenou. Pravda, intenzitu brzdění jsem mírně zvýšil, ale rozhodně jsem nebrzdil nijak dramaticky, to by mě totiž naboural. S mým stylem jízdy byl ale magor v dodávce nespokojen natolik, že se po vyjetí z křižovatky rozhodl mě zastavit a naučit mě řídit. A protože už jsem pár historek na toto téma slyšel, ani mě nenapadlo, lézt z auta ven, jen jsem ho elegantně objel.

Těch neduhů by se jistě dalo najít mnohem víc, můj táta vždycky říkával: "Jezdi tak, jakoby všichni kolem byli idioti". A do značné míry měl pravdu.

Vaše zkušenosti a postřehy můžete napsat níže...